Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Slušovicích je podle dochovaných materiálů již čtvrtým slušovickým kostelem. Podle historických fotografií víme, že ještě v roce 1897 byl pokryt šindelem, před generální vizitací po velikonočních svátcích v roce 1901 byl současný kostel natřen světle šedou barvou, pokryt pozinkovaným plechem a opatřen hromosvodem.

První slušovický kostelík byl založen již roku 868 slovanskými věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, kteří tudy putovali na cestě z Velehradu do Vizovic.

Osada náčelníka Slucha (odtud Sluchovici neboli Slušovice) byla již dost velká, aby věrozvěstové uznali za vhodné zde dřevěný kostelík zřídit. Stál na konci Bílé hlíny, zhruba v prostorách dnešního letiště. Pod ním, směrem k dnešní cestě do Trnavy, byl hřbitov, na kterém se pochovávalo ještě v r. 1080.

Později byl při vladyckém dvorci, který stál na nejvyšším místě Bílé hlíny, postaven kostelík nový, opět dřevěný. Kolem něj se pak rozprostírala osada Staré Slušovice. Do tohoto novějšího kostelíka nechal vladyka roku 1062 zhotovit masivní kamenný kříž. Toto vzácná historická památka se nám dochovala a je uložena v současném kostele. Kříž i s románským pojetím postavy bezvousého Krista je vytesán z jednoho kusu hrubozrnného pískovce.

Třetí slušovický kostel byl postaven v druhé polovině 13. století v prostorách dnešního hřbitova. Byl to gotický kamenný kostel s gotickou klenbou, jejíž žebra se nahoře opírala o kamenný svorník, který se nám také zachoval. Je rovněž uložen v současném kostele.

Tento kamenný svorník byl objeven zazděný ve zdi farní zahrady, když se roku 1967 rozšiřovala cesta k Trnavě. Je to jediná dochovaná památka ze stavby třetího kostela. Kamenný kříž (přenesený sem z vladyckého dřevěného kostelíka) byl umístěn na kamenném podstavci za křtitelnicí.

Po bocích kostela byly mohutné opěrné zdi. Kostel byl však postaven na svážném terénu, a tak ani tyto opěrné zdi nezabránily postupnému sesuvu. Asi po sto padesáti letech se gotická klenba zřítila a už nebyla znovu obnovena. Byla nahrazena rovným tabulovým stropem. I přesto, že šlo jen o půl centimetru ročně, sesuv podloží kostela stále pokračoval. Za pět set let trvání kostela to dělalo v roce 1811 již 2,5 metru. Kostelu hrozilo zřícení a farníci se obávali do něho chodit.

Tehdy rozhodl patron, pán lukovský hrabě Seilern, k jehož panství Slušovice patřily, že se postaví kostel nový, tentokráte dole na náměstí. Starý kostel byl rozebrán roku 1812 a kamene bylo použito při stavbě kostela nového. V neuvěřitelně krátké době tří let stál na náměstí nový kostel. Byl vysvěcen 15. 10. 1815.

Kamenný kříž do nového kostela převezen nejprve nebyl. Při bourání a stěhování byla uražena jeho horní část, a tak byl uložen do sklepa fary. Teprve roku 1905 jej farář Josef Bojar nechal vezdít do severní zdi márnice. Uražená horní část kříže se mezitím ztratila a byla ve zdi zedníky pouze naznačena maltou.

V listopadu 1987 byl kříž ze stěny márnice jako vzácná historická památka vyjmut pracovníky Státního památkového úřadu v Brně, byl jimi odborné restaurován a konzervován. Při tom se neuvěřitelnou shodou okolností našla i jeho ztracená horní část. Nyní je kříž uložen v kostele, aby nebyl vystaven povětrnostním vlivům.

Ze slušovických kronik